Afektivní poruchy

Poruchy nálady patří k nejčastějším duševním poruchám Příčiny jejich vzniku jsou jak biologické, tak psychosociální. Nemoci vznikají právě kombinací těchto dvou faktorů.
Prvním je vnitřní zranitelnost – selhání normálního emočního prožívání a přeměna na prožívání plné špatné nálady a smutku. Je to biochemický proces, spojený s oslabením řady mozkových systémů. Nejdůležitější roli zde hrají genetické faktory. Druhým faktorem jsou vlivy okolí, například stres. Mezi afektivní poruchy řadíme zejména bipolární afektivní poruchu, depresivní poruchu, dysthymii, cyklothymii a krátkou rekurentní depresivní poruchu.

Antidepresiva

Název antidepresiva je trochu zavádějící. Mají daleko širší uplatnění než jen v léčbě depresivní poruchy. Používají se také u úzkostných poruch včetně fóbií, u posttraumatické stresové poruchy, chronické bolesti, při afektivní labilitě a patologickém pláči po cévní mozkové příhodě apod. Nejširší uplatnění má dnes III. generace antidepresiv, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Příznaky deprese se daří antidepresivy odstranit do 5-6 týdnů, pro prevenci dalšího zhoršení je třeba antidepresiva užívat ještě několik měsíců potom. Závažnost deprese spočívá v tom, že jde o periodicky se opakující onemocnění. Vysazování antidepresiva by mělo být konzultováno s psychiatrem, zvláště při zřejmé periodicitě nebo tendenci k chronickému průběhu.
Ani dnešní antidepresiva ještě nejsou dokonalá. V řetězu příčin a následků, které vedou k depresi, zasahují totiž jen jeden článek někde uprostřed. To je také důvod, proč se účinek antidepresiv ukáže až po několika týdnech. Úprava souhry řady populací neuronů v mozku potřebuje čas, aby mohlo dojít ke změnám, které nakonec vedou až k emoční proměně.

Deprese

Deprese, patologický smutek, je psychické onemocnění, které se řadí mezi afektivní poruchy. Jednou za život postihne 10 – 15% populace. Začíná nejvíce mezi 25. – 35. rokem.
Jde o závažné onemocnění s rizikem chronicity a sebevraždy, zhoršuje průběh chronických somatických onemocnění, snižuje kvalitu života, někdy může vést až k invaliditě.
U pacientů v depresi byl v mozku zjištěn nedostatek biogenních aminů (zejména serotoninu a noradrenalinu). Kdo dlouhodobě trpí depresí, tomu se zhoršují některé parametry obranyschopnosti organismu. Riziko návratu deprese u pacienta stoupá s každou prodělanou epizodou. Hlavními metodami léčby deprese jsou farmakoterapie (léčba antidepresivy) a systematická psychoterapie, používají se také elektrokonvulze a další biologické postupy.

Duševní zdraví

Duševní zdraví je stav duševní pohody, kdy člověk necítí například nadměrnou bolest, neodůvodněné pocity viny nebo úzkosti, nejsou přítomny potíže nebo omezení, které brání osobě v běžných činnostech.
Pokud dojde takové k odchylce od individuálního duševního zdraví, která člověku brání v dosud běžných činnostech a jejich rozvíjení, je vhodné vyhledat pomoc.

Porucha osobnosti

Jde o celoživotní odchylné nastavení osobnosti, které se projevuje nepříznivými nebo nadměrně zvýrazněnými povahovými vlastnostmi v oblasti nižších či vyšších emocí a nálad, pudů, temperamentu, vůle a charakteru.

Úzkostné poruchy

Úzkost je nepříjemný emoční stav, jehož příčinu nelze přesněji definovat. Úzkost a strach mohou nabývat takových forem z hlediska výskytu, intenzity a trvání, že mluvíme o úzkostných poruchách. Úzkostné poruchy patří mezi nejčastější duševní onemocnění, neboť z celoživotního hlediska postihují až jednu čtvrtinu populace vyspělých zemí.

Zdroj: www.deprese.com

 

Okruh diagnóz:

  • F04 Organický amnestický syndrom
  • F06 Jiné duševní poruchy, způsobené poškozením mozku, jeho dysfunkcí a somatickou nemocí
  • F07 Poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním, poškozením a dysfunkci mozku
  • F09 Neurčená organická nebo symptomatická duševní porucha
  • F10 – F19: podle toho, jak je definována diagnosa podle specificity, do cílové skupiny z hlediska MKN-10 patří:
  • Fxx.1 (škodlivé použití), Fxx.2 (syndrom závislosti), Fxx.3 (odvykací stav). Fxx.5 (psychotická porucha)
  • F20 Schizofrenie,
  • F21 Schizotypální porucha,
  • F22 Poruchy s trvalými bludy,
  • F23 Akutní a přechodné psych. s bludy,
  • F24 Indukovaná porucha s bludy,
  • F25 Schizoafektivní poruchy,
  • F28 Jiné neorganické psychotické poruchy,
  • F29 Neurčené neorganické psychozy,
  • F30 Manická fáze,
  • F31 Bipolární afektivní poruchy,
  • F32 Depresivní fáze,
  • F33 Periodická depresivní porucha,
  • F34 Perzistentní afektivní poruchy,
  • F38 Jiné afektivní poruchy,
  • F40 Fobické úzkostné poruchy,
  • F41 Jiné anxiozní poruchy,
  • F42 Obsedantní nutkavá porucha,
  • F43 Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobivosti,
  • F44 Disociativní (konverzní) poruchy,
  • F45 Somatoformní poruchy,
  • F48 Jiné neurotické poruchy,
  • F50 Poruchy příjmu potravy
  • F51 Neorganické poruchy spánku
  • F52 Sexuální poruchy, které nejsou způsobeny organickou poruchou nebo nemocí
  • F53 Duševní poruchy a poruchy chování související se šestinedělím, nezařazené jinde spadají do cílové skupiny v případě, že klienti a klientky žádají terénní formu poskytování služeb. S ohledem na obsah této diagnostické kategorie nejsou do ambulantních služeb přijímáni.
  • F54 Psychologické a behaviorální faktory, spojené s chorobami nebo poruchami, zařazenými jinde
  • F55 Abúzus látek nezpůsobující závislosti
  • F59 Neurčené poruchy chování v souvislosti s fyziologickými poruchami a somatickými faktory
  • F60 Specifické poruchy osobnosti,
  • F61 Smíšené a jiné poruchy osobnosti,
  • F62 Přetrvávající změny osobnosti, které nelze přisoudit poškození nebo nemoci mozku,
  • F63 Nutkavé a impulsivní poruchy,
  • F64 Poruchy pohlavní identity
  • F65 Poruchy sexuální preference
  • F66 Poruchy psychické a chování související se sexuálním vývojem a orientaci
  • F68 Jiné poruchy osobnosti a chování u dospělých,
  • F69 Neurčená porucha osobnosti,
  • F70 Lehká mentální retardace,
  • F71 Střední mentální retardace,
  • F78 Jiná mentální retardace,
  • F81 specifická vývojová porucha školních dovedností
  • F82 specifická vývojová porucha motorických funkcí
  • F83 smíšený specifické vývojové poruchy
  • F84 Pervazivní vývojové poruchy, s výjimkou F84.4
  • F88 Jiné poruchy psychického vývoje
  • F89 Neurčená porucha psychického vývoje
  • F90 –F98 – Poruchy chování a emocí se začátkem v dětství a dospívání